Flyball
Naše začátky...
S tímto sportem jsme začaly na podzim roku 2008 a hlavním důvodem bylo, že je to jedinný, finančně rozumný sport, který stíhám po pracovní době.
Začouni pro nás byly hodně náročný. Ne ani samotné cvičení, s tím Roxula problémy neměla, ale protivná uječená trenérka Míla, mě jako paličatému kozorohovi, opravdu pila krev. Ale kvůli Roxince jsem zkousávala zuby a držela.
S učivem pro začátečníky si Roxula opravdu hlavu nelámala. Měla jsem z ní pocit, že kdybych ji rovnou poslala na box, udělá to co má. Ale postupným tréninkem jsme projít musely, to je jasné. Vše zvládla jednoduše, bez jediného zaváhání. Když už jsme byly na poslední díře na shootu a běhala všechny překážky, což je poslední krok k přechodu na box, byli Vánoce. Vánoce kdy napadl jeden jediný sníh, za tuto zimu a Roxula ho vítala tak radostně, až si natáhla vazy v koleni. Vet nám řekla, půl roku vklidu. "Půl roku! Cože! To nevim kdo se zblázní dřív..." Na zabavení mé pubertální bordery mi poradila "Čtěte ji pohádky". Už jsem tam vícekrát nešla.
Po kontrolách u jiných specialistů jsme po tříměsíční pauze mohly opět začít s flyballem.
Byl duben a ještě se trénovalo v hale ve Ctěnicích. Jelikož naše začounská skupina se již rozpadla a vytříbila, byly jsme jediné kdo běhal na box. Časem se k nám vypracovala černobílá borderka Baya a mohly jsme začít trénovat více jako "družstvo". Jak Roxula neměla ráda jiné pesany, Bayu od začátku zvládala úplně v pohodě až bych řekla, že si ji zamilovala. Zprvu velké střídačky a rovnání páníčků kde mají stát, jak se mají pohybovat, aby se a nebo někoho jiného nezabili bylo velice vtipné. Roxula svá studia zvládla mnohem snáze než já=) Ale taky jsem prošla. Postupně jsme začaly zkracovat střídačky, zkoušet běhat na světýlka a připravovali nás na náš první neoficiální turnaj dvojic - Sladké naděje 2008. Tento závod byl opravdu velice horký, ale o to sladší. S Verčou a Bayou jsme si vyběhaly krásné třetí místo ze 14 dvojic, celkem pěkný začátek sportovních klání=)
V červenci 2008 se konalo Místrovství Evropy tady u nás za humny v Mladé Boleslavi. Před Roxinčiným úrazem jsme si o tomto mistrovství po večerech tajně snily, ale pak se nám naděje vytrácela. Jelikož tento nejhlavnější závod v roce pořádal právě náš Hop Trop a byl tak blízko, chtěla se zúčastnit všechna družstva. A jak to tak před důležitými turnaji bývá, pesani onemocněli, nebo se zranili, došlo na náhradníky a dokonce až na nás. Baya byla bohužel v tu dobu ještě mladá, takže jsme jely bez ní:(
Víkend před Evropou jsme měli soustředění v Českém Brodě. Byly jsme zařazeny do družstva Hop Trop Hurricane. Roxula s Bayou běhala jako druhý pes, takže na ní nikdo nikdy nestřídal, tady to bylo poprvé, stejně jako jiná výška překážek než byla zvyklá. Běhaly jsme jako druhé, nebo třetí a za námi běhala Jessi.(s tou jsme poprvé začínaly, než nám díky naší nemoci utekly) Její panička také ještě neměla dostatek zkušeností, má v sobě hodně soutěživého ducha, tak svou parsonku pouštěla na Roxulu moc brzy a ta začala vyhýbat=( Možná to bylo leností zvedat pacičky, kdo ví... Bohužel se nám ji do Evropy nepovedlo řádně srovnat a na tomto velkém turnaji si s Hurikány moc nazběhala. I tak to pro mě byla velká zkušenost účastnit se hned tak velkého klání a mohla jsem konečně poznat o čem je pravý flyball.
Do konce sezóny 2008 nám vlezlo hárání a již jsme se jiného turnaje nezúčastnily. Přes zimu jsme chodily pilně trénovat se začátečníky, aby si spřesnila otočky, zvykla si na jinou výšku překážek a hlavně proto, že nás to bavilo.
Od jara nás napevno zařadili do teamu Hop Trop Hurricane a 1. opravdová flyballová sezóna nám začala!
2009 - Hop Trop Hurricane
Kapitánka
Ivanka a Tony
Milan a Deen
Verča a Bay
Lenka a Roxy
Jana a Jessi
Eva a Harry
Nabíječ Pavel